Žitná mouka - zdraví prvních zemědělců

Žito je prastará obilovina, která je typická pro oblast střední Evropy. V dnešní době bývá vytlačováno pšenicí, což je jistě škoda. Žitná mouka je totiž výživnější.

Žitná mouka není tak bohatá na lepek jako pšeničná, proto z ní těsto hůře kyne. Doporučuje se proto míchat žitnou mouku s pšeničnou, nebo péct ve formě.

Nehrozí pak, že se pečený chléb či jiná dobrota "rozteče". Žitná mouka je tmavší, váže hodně vody. Žitný chléb pak se zato však vyznačuje delší trvanlivostí a šťavnatější chutí. Žitnou mouku je lepší před pečením provzdušnit na sítku. Pak lépe kyne.
» Více o žitné mouce na webu Mlýnu Dubecko

O žitě

Žito (Secale) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae), obsahuje zhruba 12 druhů. Kulturní druh určený pro potravinářské účely, žito seté, je obilninou pěstovanou na polích. Ze žita se získává zrno, jež se dále mele ve mlýně. Vzniká žitná mouka a další produkty pro lidi i krmiva pro zvířata.
 

Žito je odolnější

Žito se také pěstuje jako pícnina a meziplodina. Společně s pšenicí, ječmenem a kukuřicí se jedná o jednu z nejrozšířenějších obilnin v mírném klimatickém pásmu, ale i jinde. Žito lze pěstovat i ve vyšších polohách, je odolnější.
 

Na chléb i místo kávy

Žitné zrno se používá na chlebovou mouku, jako náhražka kávy (melta, cikorka), k přípravě perníkových těst, jako krmivo. Ze žitného zrna se vyrábí také alkohol – režná, žitná či gin. Žito obsahuje lepek, ne však tolik, jako pšenice.
 

Žitovec čili triticale – kříženec žita a pešnice

Křížením žita s pšenicí vznikl mezidruhový kříženec triticale - žitovec. Triticale se používá na krmné účely. Žito neopyluje hmyz, ale vítr. Staročeský název žita je rež, i dnes se používá ve formě přídavného jména – režný.
 

117 tisíc tun žita na 25 000 ha půdy v ČR

Žito se postupně šlechtí, vznikají nové odrůdy, například Aventino, Selgo, Kapitän a další, používá se také k výrobě biopaliv. Sklizeň žita v České republice byla v roce 2011 okolo 117 tisíc tun, plocha pěstování žita činila zhruba 25 tisíc hektarů půdy.
 

Vědecká klasifikace žita

Říše Rostliny (Plantae), Podříše Cévnaté rostliny (Tracheobionta), Oddělení Krytosemenné (Magnoliophyta), Třída Jednoděložné – (Liliopsida), Čeleď Lipnicovité (Poaceae), Podčeleď Lipnicové (Pooideae), Rod Žito (Secale) – podle Linné, 1753.

zdroj: Wikipedie, MZE ČR

 

Prodáváte žito nebo sháníte mouku?

Mlynářské střípky

Dubečákovy poudačky

Tajemný hlasy v našem mlejně

Mlejn Dubecko je velikej, samý zákoutí. Mlejnský stroje do něj staří mistrové vestavěli s péčí a láskou.

Za dobu, co mlejn pekařům dodává cennou surovinu na pečení, se tam vystřídalo několik generací mlynářů.

Minulej režim naši budovu i bidlo s duší uzavřel. Ale s příchodem svobody stroje zas ožily. Nevím přesně, jesli se všem poddubeckejm mlynářům dostalo klidnýho odpočinku.

Občas jsou ve mlejně slyšet lidský hlasy. . . .
» Čtěte dál

Kterak náhon pln pstruhů byl

Když se mlejnský kolo ještě naplno točilo, to bylo v rybníku ryb! Jejda.

Je tomu už skoro kopa let, co se mlejnský kolo polámalo, hřídel zastavila mašiny. Pak přišla eléktřina a začaly vrčet motory.

Pamatuju, jak se štolou proháněli pstruzi jako malovaní. . . . .
» Čtěte dál

 

Kdo je vodník Dubečák

Ke každému správnému mlýnu patří rybník. A k tomu vodník. Náš mlýn Dubecko to má stejně tak.

Už dávno, když se ještě mlýnu říkalo Poddubecký, zde žil vodník Dubečák.

Těžko říci, odkud se vzal, možná jej křišťálová voda Stebenky přihnala až sem.

» Čtěte dál